Je knihovna jen pro starší děti nebo sem chodíte i s těmi malými? Já knihy miluju, teď je to s časem na čtení trošku horší, ale i tak si nějakou chvilku vyšetřím a čtu svoje knihy. Dcera lásku ke knihám zdědila. No možná je to tím, že knihy v jejím životě hrají velkou roli díky nám. Od miminka, kdy měla takové ty černobílé knihy a postupně jsem přidávala další barevné, hýbací, s okýnky….A i příběhy. S Gábi se několikrát za den uvelebíme v rohu gauče, ona si vybere knížku a já čtu příběhy, ukazujeme si obrázky, ona pojmenovává, co tam je…Kolikrát si bere knihu vezme sama, sedne si do toho našeho čtecího koutku na gauči a v klidu si sama prohlíží. Mám z toho radost.
Knížky, co jsme měly doma, ty jsme už měly několikrát přečtené, stejně tak knížky od babiček, tak jsme s dcerou zašly u nás do knihovny. A byl to skvělý nápad. Gábi bylo 16 měsíců a knihovnu si zamilovala. Ta naše má v dětském oddělení malou herničku s truhlou plnou hraček, spoustu knížek a kout s gaučem nebo polštáři na čtení. Gábi to tam miluje. Už má naučené, že se přijde, knížky se vrátí, pak si jde sama vybrat nové knížky. Vždy ji vezmu ty, které si vybere a pak jich ještě pár vyberu já. Chvíli si pohraje a pak jdeme knížky vypůjčit a domů.
Aktivita na odpoledne jednou za měsíc je to ideální. Roční poplatek je alespoň u nás jen pár korun a tolik krásných knížek, které si můžeme přečíst. Věřím, že lásku ke knihám i čtení Gábi s naším přístupem zůstane. Přeci jenom je důležité jít dětem příkladem, a to nejen ve čtení knih.